Álvaro Cunhal

Álvaro Barreirinhas Cunhal [''a''lvaru barreir''i''ňaš kuň''a''l] (10. listopadu 1913 Coimbra – 13. června 2005 Lisabon) byl portugalský politik a spisovatel, přední funkcionář Portugalské komunistické strany (PCP) a jeden z hlavních odpůrců Salazarovy diktatury.

Cunhal, jehož rodina se přestěhovala do Lisabonu, se stal aktivním členem PCP roku 1931. Ve 30. letech byl předsedou komunistické mládeže a navštívil Sovětský svaz. Současně studoval právo, které dokončil licenciátem na téma legality a ilegality potratu.

Coby komunista byl Cunhal od roku 1937 zatýkán, případně se skrýval. Roku 1960 se mu za pomoci druhů podařilo prchnout z vězení v pevnosti v Peniche a odejít do Moskvy a posléze do Paříže; v letech 1961—1992 byl generálním tajemníkem PCP, která za salazarovského režimu (do r. 1974) působila ilegálně a byla řízena z exilu. V koloniálních válkách podporovala Cunhalova PCP antikoloniální odboj; v roce 1968 Cunhal výslovně podpořil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Po Karafiátové revoluci se mohl vrátit do Portugalska a stát se členem parlamentu (do 1992). Pod pseudonymem Manuel Tiago napsal několik historických románů, kromě toho maloval a překládal. Ke stáru trpěl zeleným zákalem a postupně slepl. Jeho pohřeb v roce 2005 byl masovou událostí. O dva roky později byl v televizní show ''Os Grandes Portugueses'' zvolen se ziskem 19,1 % hlasů 2. největším Portugalcem v dějinách (1. byl jeho protivník Salazar se ziskem 41 % hlasů); podle mnoha historiků a pozorovatelů nemá tato show přílišnou vypovídací hodnotu. Cunhal je symbolem portugalské radikální levice. Získáno z Wikipedie